Tak dávno

1. sloka
Stalo se to dávno na prahu léta, a ač je to k nevíře, byl jsem mlád,
a snad že nejsem příliš stár, je to dávno, tak dávno snad.
Byla krásná jasná a průzračná, tahle noc, kdy pak moc, volaj dívky strachy o pomoc,
je to ale dávno tak dávno snad.

2. sloka
Byla velmi milá, krásná, hebká, všeho by se vzdala, však mě svírá zlost,
však jsem jen host a svou radost máš dávno za sebou. Je to dávno, tak dávno snad.
Není to tak dávno, na prahu léta, není to tak dávno, proto ptám se, zas,
Kde jsi milá krásná moje, kde jsi kdepak jsi? Je to dávno, tak dávno snad.

Refrén
Proč se divím, proč se ptám, proč svý oči přivírám,
proč jsou okna zavřený, proč tvý ruce ztažený,
Už nelítám v tý a v tý, dveře jsou však zakletý,
Je to dávno, tak dávno snad.

3. sloka
Dnes už je to dávno, dlouhá tomu léta, dnes už je to dávno už se neptám zas,
co by bylo kdyby bylo, moje ruce tvoje ruce spojily se v téhle sloce, dávno tak dávno snad.
Dnes už je to dávno dlouhá tomu léta, dnes už je to dávno už se neptám zas,
Kde jsi dívko krásná moje, kde jsi kdepak jsi? Je to dávno

Refrén
Proč se divím, proč se ptám, proč svý oči přivírám,
proč jsou okna zavřený, proč tvý ruce ztažený,
Už nelítám v tý a v tý, dveře jsou však zakletý,
Je to dávno, tak dávno snad.